Monoï, vonný i svatý olej

MONOÏ je starobylé slovo tahitského jazyka Reo-Maohi znamenající vonný olej. Vyslovuje se /mah-noy/ a stalo se synonymem pro čistý kokosový olej, v němž jsou macerovány okvětní lístky tahitské gardénie známé také jako tiaré. Monoï je po tisíciletí používán obyvateli Francouzské Polynésie jako prostředek univerzální péče na tělo a vlasy, v dávných dobách také sloužil při náboženských a rituálních obřadech. Proto je také někdy označován i jako tzv. „svatý olej“.

Kapitán James Cook

Kde a kdy to začalo

Dnes už se asi nedozvíme, kdy byl první monoï vyroben, ví se ale, že jde o recepturu starou více než 2000 let. Stopy historiků vedou k maorskému kmenu domorodých lidí z Nového Zélandu, tehdy nazývaného Aotearoa neboli Země Dlouhého Bílého Oblaku. Časem evropští cestovatelé, včetně Jamese Cooka, zdokumentovali fakt, že monoï provází obyvatele domorodých kmenů od narození až do smrti. Byli jím mazáni novorozenci, aby se jejich těla ochránila před dehydratací v horkých dnech a před prochladnutím při chladném počasí. Těla zemřelých zase byla monoï balzamována a parfémována pro usnadnění cesty do posmrtného světa. Monoï byl také součástí pradávných polynéských náboženských obřadů, během nichž jím domorodí kněží potírali posvátné předměty a obětiny. Maorští námořníci si monoï chránili pokožku těla i obličeje před studenými a ostrými větry a slanou vodou během dlouhých plaveb na moři. I dnes řada potápěčů aplikuje monoï po celém těle za stejným účelem.

Ochranné označení původu

V roce 1942 se Monoï začal vyrábět komerčně, takže se záhy rozšířil i mimo Tichomoří, přičemž všude se těší velké oblibě a jeho výjimečné vlastnosti sklízí obdiv po celém světě. Rozšíření monoï mělo ovšem za následek i to, že se začaly objevovat jeho napodobeniny. Pro výrobu originálního monoï z Tahiti se totiž musí přísně dodržovat původní výrobní postup a také veškeré další nakládání s hotovým olejem. Jen výrobky, které tento proces dodrží, se mohou vykazovat Ochranným označením původu, tzv. Appellation d´Origine. To je pravému Monoï z Tahiti udělováno od 1. dubna 1992 a ministerstvo hospodářství Francouzské Polynésie neustále dohlíží na dodržování požadavků spojených s tímto označením.

Výroba monoï podléhá přísným pravidlům

Květy tiaré, které se používají v pravém monoi, jsou ručně sbírány v přesně dané fázi svého růstu, tedy ještě neotevřené. Po utržení jsou květy okamžitě převezeny do výrobny, kde je opět ručně zbaví pestíků a vloží do čistého kokosového oleje po dobu minimálně 15 dnů. Tento proces se francouzsky nazývá "enfleuráž". Podle daných norem stanovených vyhláškou Appellation d'origine, musí být použito minimálně 15 květů tiaré na každý litr čistého kokosového oleje.

Rovněž jasně daný postup se týká i kokosových ořechů. Poté, co opustí palmu, podstupují starobylý proces extrakce kokosového jádra. Skořápka je rozbita sekerou a obě půlky kokosu jsou ponechány několik hodin na slunci, dokud se dužina neseschne natolik, aby mohla být vyloupnuta a rozdrcena. Tento meziprodukt, tedy sušené, rozemleté jádro kokosového ořechu, se nazývá kopra. Ta je pak převezena do speciálních dřevěných staveb s posuvnými kovovými střechami, které jsou známy jako tzv. kopra sušičky. Posuvné střechy se používají pouze v noci a během období dešťů. Kopra se v nich dále suší, dokud kokosová dužina neztratí více než 90% své vlhkosti.

Pak je umístěna do speciálních pytlů z přírodních vláken a přesunuta do unikátního lisu na ostrově Tahiti. Nejprve se z ní vytvoří jemná kokosová moučka, která se zahřeje na teplotu 125°C stupňů a lisuje se do surového kokosového oleje. Posléze se olej přefiltruje, aby se odstranily všechny nečistoty a on získal nejvyšší možnou kvalitu.

Jakmile je proces rafinace dokončen, kokosový olej je umístěn do speciálních skladovacích nádrží, odkud jej odkupují jednotliví výrobci monoï. Ti pak individuálně pokračují v certifikovaném postupu, tedy v luhování květů tiaré a konečné filtraci. Monoï musí být skladován v nádobách, které jsou určeny pro potraviny, aby nedošlo k sebemenšímu znehodnocení vzácného produktu. 

Monoï má rád teplo

Tak jako i další přírodní oleje, monoï tuhne při teplotách nižších než 24°C, což je jeho teplota tání. Proto pro uvedení do původního tekutého stavu je nutno jej zahřát - v teplé vodě, na topení nebo jen v dlaních. Není třeba se obávat jeho znehodnocení, opětovné přechody z pevného do kapalného skupenství nemají žádný vliv na vůni či vlastnosti Monoï. V každé lahvičce lze najít jeden kvítek tiaré, který ale v oleji změní barvu a vypadá jako kousek dřeva na dně.

Monoï - nejlepší přítel člověka

Monoï má širokou škálu použití. Po sprchování či koupeli hydratuje pleť a vrací ji její přirozený zdravý a svěží vzhledu. Monoï olej je mj. bohatý na methylsalicylát, který pomáhá zklidnit pokožku.

Poskytuje ochranu pokožky i vlasů před účinky slunce, větru, mořské a chlorované vody.

Coby vlasový zábal před jejich mytím vyživuje, hydratuje i velmi poškozené vlasy a navrací jejich zdravý lesk.

Pár kapek do napuštěné vany relaxačně uvolní tělo a zároveň učiní pokožku hebkou a jemně provoněnou.

Je rovněž vhodný pro masáž bolavých či namožených částí těla, případně lehce zahřátý prokrví prochladlé a únavou zesláblé tělo.

Jeho hydratační a uklidňující účinky jej předurčují jako lék po spálení sluncem a vůbec pro ošetření opálené pokožky.

Oblíbený je též jako preventivní prostředek proti tvorbě strií např. v těhotenství, přičemž jeho přírodní původ zaručuje bezproblémové použití jak pro budoucí maminky i pro děti všeho věku.